Postřehy a fotky z 5-ti denní dovolené po Čechách a Moravě.

Tak jak to vše začalo, v neděli 3. 7. 05 jsme po třech pivkách začali s Jirkou debatovat o tom, že by jsme mohli projet ČR na moto. Debata skončila tak, že jsme se dohodli to projet: jižní Čechy, pak severní Morava, dále jížní Morava a zpět přes východní Čechy k nám na sever, určit si zajímavé cíle a trasu volit operativně. Ubytovaní vyrešit vždy až na místě. Prostě taková bezstarostná jízda :0) Termín dohodnut nebyl, i když u 6-týho pivište už padali moje návrhy : "Tak zejtra, coooooo?".

V pondělí ráno jsem překvapivě vstal v 7h, juknul slepeným okem z okna a počasí vypadalo velice slibně. U snídaně jsem si začal pohrávat s myšlenkou vyrazit dnes. V 7:45h jsem volal Jirkovi, že jedem, na druhym konci se ozvalo : "Ok" :0) Jirka dorazil asi za hoďku a půl s bráchou Tomášem a v tu dobu já byl tak v ¼ balení, takže hoši na mě čekali asi 2 hodiny. Pomohli mi namontovat opěrku důležitou pro uchycení mých zavazadel, jejichž seskupení na moto jsem začal nazývat mrakodrap (viz fota). Doprovodili jsme Tomáše na chatu, kde jsme chvilku poseděli. Jirka našel vhodnou trasu směr Třeboň a vyrazili jsme.

Jeli jsme z 80 % jen samé okresky, počasí bylo nádherný, příroda taky a já si zase už po několikáté musel říct: "Kurňa tady je tak krásně". Do Třeboně jsme dojeli kolem 18-tý hodiny a ubytovali se v kempu Doubí (úplně nejlepší kemp, co jsem kdy viděl). Začali jsme stavět stan, který Jirka pořídil v pátek. První, co mě začalo bejt divný, že stan má jen jednu tu skládací laminátovou tyč, vždyť normální iglů mají vždy dvě? Po kratším bádání jsme zjistili, že to není iglů, ale něco jako áčko. Stan jsme postavili a já se šel 2 krát podívat do návodu, jestli je to opravdu pro dva, jelikož stan mi přišel opravdu malý. Ale jak jsme později zjistili dva menší lidi a dvě peněženky se do něj vejdou :0)

Ráno nás probudil déšť, se kterým jsme počítali dle předpovědí, i když jsme doufali, že to budou spíše přeháňky a ne vytrvalý celodenní liják :0/ Mašiny odpočívaly pod plachtami a my v místní kempové restauraci. Pak jsme se vydali na prohlídku Třeboně a skončili v pivovaru Regent v restauraci, kde jsme se furt nemohli dohodnout, jestli je to pivo dobrý, či ne? Asi po 6-tým pivu jsme se dohodli, že dobrý je a odebrali se do kempu porovnat to ještě pro jistotu s Gambrinusem a Plzní :0) Ráno bylo zase krásně, my zbalili a vyrazili směr severní Morava. Cíl byl určen naprosto přesně a to někam k Macoše :0) Jirka opět určoval cestu a já se o nic nestaral a užíval si na 100 procent bezstarostnou jízdu. V místě určení proběhlo hledaní ubytování a nakonec jsme skončili v malém, ale útulném kempu ve Sloupu (na Moravě ;0) ) Hned jsme šli omrknout malý stánek s pivní cedulí Zlatý Bažant a nechali si to natočit. Co k tomu říct, no nevím, já piji vše, ale kdybych měl na výběr, Bažant to nebude ;0) Ráno jsme vyrazili pěšky navštívit Sloupsko-Šošůvské jeskyně. Trasa měřila, jestli si dobrě pamatuji, něco přes 1.6 km a pod zemí jsme strávili asi 100 min-pěkné :0) Po prohlídce jeskyní jsme si zašli pro mota a zamířili k Macoše.

Na Macochu jsme dorazili asi ve 14h a sehnali dva lístky na 16:40h. Byl čtvrtek a další volný lístek pro 4člennou rodinu, na který se ptala paní za námi byl až v pondělí! Takže, jestli plánujete návštěvu Macochy v sezóně, tak určitě rezervovat (telefon, internet). Po prohlídce jsme se dohodli, že trochu projezdíme okolí. Na jednom domě jsme narazili na reklamní ceduli na Westernové městečko (www.wildwest.cz). Cedule hlásala 20 km takže bylo rozhodnuto. Po 10 minutách jízdy jsem se zeptal Jirky jak se jmenovalo to město, u kterýho to je a zjistil, že si to nepamatuje stejně jako já :0). Takže info u pumpy a jelo se dál. Před městečkem je parkoviště, ale tam by jsme naše miláčky nenechali, takže jsme se po lesní cestě vydali dál. Asi po kilometru po standartní turistické značené stezce a míjení několika skupinek překvapených turistu s hůlkami z lesního porostu jsme usoudili, že asi nejedeme správně :0). Tak jsme to otočili a vydali se zpět opět míjejíc ty samé skupinky nechápajících turistů :0) Ještě musím poznamenat, že tam jsem také poznal dle Jirkovo stylu jízdy, že tutově koukal na film Odpadlík s Lorenzo Lamasem, jelikož do teď nechápu, jak na tý stezce mohl dát trojku, když já tam měl furt 1 :0)

Městečko jsme pak už úspěšně našli, celé si ho prohlídli a něco nafotili. Po návratu do kempu jsme se šli podívat do restauračního zařízení Relaxa, kde nás zaujala pivní cedule Černá Hora, tam jsme shlédli předpověď počasí, která byla totálně na hovno! Ráno to vypadalo s počasím všelijak, tak jsme se rozhodli pro cestu zpět, jelikož ani jeden jsme neměli nepromoky a Jirka jen jedny rifle a kraťasy a jak tvrdil on je to dostačující, jelikož v dešti nejezdí. Jak šeredně se mýlil! Zabalili jsme, prohřáli mašiny a jelo se. Z nebe občas něco spadlo, ale bylo to ok tedy až k ceduli Vítá vás kraj Vysočina tam začalo hustě chcát. Dojeli jsme k pumpě u Nového Města na Moravě, já ještě vcelku nepromočený, ale Jirkovo rifličky už byli celkem mokrý.

Asi po 2 hodinách na pumpě, když déšť dával najevo, že nehodlá přestat jsme se zeptali jestli je ve měste nějaká prodejna motorek, kde by jsme zakoupili nepromoky. Dozvědeli jsme se, že ano a jeden kluk s červenou Calibrou se nabídl, že mě tam hodí. Nepromoky samozřejmě neměli, tak jsme zkusili ještě pracovní oděvy, ty byli ňáký zrušený či co, v cyklo centru nic jako kalhoty neměli. Cestou zpět na pumpu do nás ještě nacouvala nějaká šikovná paní, takže policie atd. atd. Docela zábava :0/ Ve Zlatých stránkách Jirka mezitím našel prodejnu motorek v nedalekém Žďáru na Sázavou, tam jsem zavolal, měli jen dva obleky, a to velikost S a L. Po další půlhodině jsme už něchteli čekat, tak jsme skočili na mašiny a jeli v tom lijáku. Ve Žďáru nad S. jsme našli prodejnu zemědělských potřeb ZZN, kde jsme zakoupili za neuvěřitelných 189 Kč nepromokavý pracovní komplet. Obsluha prodejny byla naprosto báječná a ochotná (viz. foto). Moc díky. Já byl ještě v pohodě, díky koženým kalhotům, ale Jirkovo rifle už byly mokrý snad všude. Natáhli jsme přes naše oblečení slušivé kopletky (viz foto) a vydali se dále.
Skoro celou cestu jsme jeli v dešti, boty i rukavice jsme měli úplně promočený a museli jsme několikrát zastavit na pumpě na horký čaj. Domů jsme dorazili asi kolem 20h. Ujeli jsme cca 350 km z toho 300 v hnusným dešti. Musím říct, že to byla ultra hardcorova jízda a už bych to absolvovat nechtěl, ale nebude-li jiné východisko, udělám to znovu :0) V Mostě jsme se rozloučili a dohodli se na tom, příště to jedem opačně snad už to vyjde ;0) Na moji otázku: „A kdy bude to příště?", mi Jirka odpověděl : „V srpnu má bejt hezky." V.J.