Report z velice povedené akce :0)

Účastníci akce: Já - Honda FES 150 Pantheon r.v. 2003
George - Honda SCV 100 Lead r.v. 2006
Mičus - Daelim NS 125 (Othello) r.v. 2001
Bečva - Čezet 175/477 r.v. 1971
Vorel - Jawa 250/559 r.v.1965
a samozřejmě Jiřina (Starouš) a malej Jirka

Tak tahle akce vznikla opět úplně náhodně a to tak, že první impuls dal Bečva v pátek 26.9.08 svým návrhem, že bysme o víkend mohli prohnat naše motorové oře třeba na Fláje. Já se toho hned chytnul, ale Fláje jsou vohraný, tak mě napadlo zajet k Jirkovi na chatu, která se nachází pár kilometru za Žatcem. Samozřejmě jsme se domluvili hned s Georgem a oznámili to Vorlovi, kterýho jsme našli zašitýho ve svařovně, jak si leští svoji Jawičku. Další do party byl Mičus, kterýmu se nápad taky líbil a už nás bylo pět :0). Sraz jsme domluvili na sobotu 27.9.08 ve 12:30 hod. u Lidlu v Bílině. Nikdo z nás nepodcenil přípravu na tak náročnou akci a tak bílinská i teplická odnož absolvovala odděleně předexpediční poradu. My Bíliňáci v restauraci U Vraha a Tepličáci U Soudu :0). Bílinská odnož neměla v podstatě co řešit, jelikož stroje asijské výroby jsou naprosto bezproblémové. Zato u Tepličáků celý večer padaly výrazy jako karter, kladívko, zapálko, svíčka, rychlopal, lamela, karbec, válec, píst a předstih a odtrh atd atd atd. A v sobotu ráno mi jen tak mimochodem psal Bečva na Skype, jestli mě náhodou nenapadá jak na Čízu přidělat basu s nářadím? :0)))

A je tu den D, hodina H a minuta M! K Lidlu přijíždím jako první a už v dáli registruji kouřovou stopu Bečvovi Čízi alá Sportster. Chvilku čekáme a už se řítí George na svým Leadu a za ním Vorel na Jawičce. Mičus nikde, tak mu volám. Zvedá to nějakej strašně zadejchanej, prej nestíhá, ať mu dáme 15 min. Tak zatím tankujeme, dofukujeme, kecáme a za chvilku přistává zlatý Daelim a jsme komplet. Stroje stojí ve skupince pěkně vedle sebe a Vorlovo Jawička 250 budí docela slušnou pozornost. Asi tři chlapíci si kvůli ní málem ukroutí hlavu. Po chvíli naproti nám zastaví dodávka a chlapík Jawu fotí přes přední sklo. Pravděpodobně se bál vystoupit, když viděl takovou hustou skupinku :0))). Domlouváme ještě trasu a to na Louny, pak směr Žatec a před Žatcem odbočit a prokličkovat přes vesničky, směr Želeč, odhadem něco kolem 60 km.

Startujeme stroje a chvíli zahříváme. Na Jawě i Číze je jasně vidět, že v době jejich vzniku platily úplně jiný normy a to jak zvukový, tak hlavně emisní :0))). Celá skupina sedí na bajkách a parkovištěm se rozléhá motorů řev. Vyrážíme! Bečva letí jako vítr, za ním George a já. Vorla a Mičuse přibrzdily auta a tak až za cedulí Bílina se řadíme do úhledné skupinky, která se cestou stala pro nejednoho řidiče oříškem k předjetí :0). Počasí je výborný a já se při pohledu na naši skupinku přiblble usmívám a ten samý výraz pozoruji i v tvářích ostatních účastníku. V Žatci zjišťujeme, že jsme asi někde zapomněli odbočit, což nás nijak nepřekvapuje, jelikož jsme museli letět průměrně tak 70 km/h a přehlídli jsme odbočku. Dáváme na pumpě kávu a domlouváme se, že se kousek vrátíme a projedeme si trasu původně plánovanými vesničkami. Po zhruba půlhodině za pomoci dvou GPS dorážíme do cíle :0). Na denních počítadlech motocyklů se objevuje místo předpokládaných 60 km hodnota 80 km.

Jirka nás s klukem vřele vítá a při pohledu na naši grupu, má tlamu od ucha k uchu. Po chvíli si všímáme, že Jirka vyvěsil na naši počest dokonce i státní vlajku :0). V krbu už plápolá ohýnek na stole je připraven hezký sortiment ke grilování a ve sklepě čeká kaslík. Všichni jsme plni dojmů a tak různě pobíháme a posedáváme po zahradě a probíráme cestu, mašiny a tak :0). Po grilovačce jsme se všichni odebrali do místní restaurace, kde jsme nakonec zůstali já, Jirka, George a Bečva, jelikož Mičus a Vorel měli doma nějaký povinnosti, tak dali limo a frčeli dom. Co se dělo potom, se dá shrnout výrazem - Pivo jatka nebo jak by řekli někteří moji kamarádi - Pěkná taškařice :0)!

Ráno jsme se rozlepili asi kolem 8 hod. Bečva snad dokonce i snídal, což jsem mu tiše záviděl :0). George posnídal asi čtyři doutníky, jelikož došli cigárka. Ve 12 hod. jsme nastartovali naše oře, rozloučili se s klukama a vyrazili domů. Cestou zpět jsme museli doslova vletět a to přes dvojitou plnou k první pumpě, jelikož George potřeboval koupit cigárka :0). U pumpy jsme dali malé občerstvení a frčeli přímo domů.

Za všechny můžu říct, že to byla velice povedená akcička a rozhodně asi ne poslední :0). Všechny stroje samozřejmě tuto expedici zvládly bez sebemenších technických problemů a opět se mi potvrdilo, že nezáleží na čem jedeš, ale s kým jedeš ...... ;0)!

Vali