Cílem čtvrté výpravy bylo vybráno Štrbské pleso. Doprava opět klasicky vlakem ze stanice Pod lesom. Cesta ubíhala hezky po vystoupání do úrovně Starého Smokovce se víceméně jede po vrstevnici až ke konci se začíná stoupat k plesu.
Štrbské pleso je vlastně nuda. Počasí bylo spíš zamračené a krom ikonického hotelu a procházky kolem, vlastně nic zásadního nenabízí.
Proto jsme se rozhodli, že zkusíme po červené značce doputovat na Popradské pleso. Hned od počátku je to pěkný stoupák, poté se pokračuje po klasických tatranských kamenitých cestách po hranách skal. Ke konci to je už trochu zdlouhavé, ale musím uznat, že pleso je opravdu nádherné. Voda je naprosto čistá – tak jak se samozřejmě očekává v takové výšce a v takovém prostředí a celé je to obklopené výhledem na neuvěřitelná panorama okolních skalních velikánu – o čemž se přesvědčíte ve fotogalerii.
Po čase stráveném v okolí jezera jsme se vydali na zpáteční cestu, nabízí se po zelené, ale to je dost šílená cesta ala červená a nebo po modré.
Ta má ale dvě možnosti. Jednu turistickou, a pak cyklotrasu – což je vlastně silnice, která vede až do stanice Popradské Pleso. Rozhodně doporučují tuto cestu. Na ostatních by se člověk strašně trápil stejně jako na červené k plesu, která je navíc obvykle neskutečně přecpaná lidmi.
Modrá cyklotrasa je prostě úžasná. Jde po ní jen pár lidí, je to malá silnice, jde se nádherným lesem a pořád se klesá. Po úmorné červené je to balzám na nohy. Pak už stačí počkat na nejbližší vlak a uhánět zpět do Smokovce směr Poprad.